Výtah z kroniky 1. oddílu skautů v Kyšperku:
„15. červen 1945 – den kdy zapustil své kořínky skauting … První schůzka se konala v měšťanské škole dne 15. června za vedení prvního vedoucího br. Miroslava Zajdla. Zde byl ustanoven první skautský oddíl v Kyšperku. Celkem čítal asi 40 bratrů. Jeho činnost byla přímo obdivující, neb v oddíle se nenalézal žádný člen, který by dříve skautoval. Oddíl byl tehdy pouze homogenní. Proto se začíná tvořit oddíl druhý, v jehož čele stál nejdříve bratr Gustav Kúnzel. Poněvadž se ale v krátké době své funkce vzdává nastupuje na jeho místo br. Vladimír Poláček.“ První tábor se konal v létě roku 1946 v Šušku u Písečné a zúčastnilo se ho asi 18 skautů. Po příjezdu z tábora dochází ke spojení obou oddílů v jeden. Vůdcem tohoto oddílu je br. Zajdl, skautským jménem Větrník, a zástupcem br. Hrdina, skautským jménem Jupit. Klubovna se nachází u malíře pana Hrdiny. Druhý tábor začíná 20. července 1947 a oddíl odjíždí do Kunčiny Vsi nedaleko Velké Zdobnice u Rokytnice v Orlických horách. Po tomto táboře se oddíl rozpadá a br. Větrník se vzdává své funkce vedoucího. Nadále však vede družinu Ledních medvědů. Oddíl rozpouští začátkem ledna 1948 družina roverů – Kocouři. Nyní již skautuje pouze družina Ledních medvědů v tomto složení: rádce Miroslav Zajdl – Větrník, podrádce Adolf Křivohlávek – Steska, pokladník Jiří Pravec – Tkanička, zapisovatel Jiří Hrdina – Rančer, kronikář Josef Halbrštát – Tučňák, Karel Ulman – Rolf, Vladimír Brůna – Bruncva, Josef Červinka – Vejr, Karel Uhlíř – Řehtačka. První schůzka družiny se konala 8. ledna 1948. Lední medvědi také vytváří svůj vlastní časopis s názvem Stopa, jehož první číslo vyšlo v neděli dne 25. 1. 1948. Družina se v krátké době opět rozrůstá a 8. února 1948 se koná první oddílová schůzka. Oddíl má nyní dvě družiny, nově vzniklou družinu Bobrů a původní družinu Ledních medvědů, přejmenovanou následně na družinu Rysů. Tímto je také ukončena první kapitola skautské činnosti v Kyšperku.
Druhá kapitola začíná památným rokem 1968. Tehdy se role vůdce skautského střediska zhostil bratr Josef Vychytil – Robin, jeho zástupcem se stal br. Vladimír Tomek – Tom. Nejprve byl dne 7. 5. 1968 v divadelní Dvoraně proveden jakýsi zkušební nábor, při kterém se zjistilo, že zájem o skautování je veliký. Brtr Robin si vzal za úkol z několika starších chlapců a děvčat vytvořit základy k budoucím oddílům. Ti začínají docházet do prvního rádcovského kurzu, který se konal např. pod kunčickým kostelem, na stadioně, pod Červenou skálou apod. Po ukončení rádcovského kurzu v srpnu 1968 podnikla tato družina týdenní putovní tábor po Jeseníkách. 1. září 1968 byli pak pozváni na Kopeček nad Letohradem všichni ti, kteří projevili zájem o skautování. Tady byli rozděleni do 4 oddílů: 1. oddíl chlapců vedoucí br. Hubert – Stanislav Vychytil, 2. oddíl chlapců vedoucí br. Tom – Vladimír Tomek, 1. oddíl dívek vedoucí sestra Diana – Jana Dolečková, 2. oddíl dívek vedoucí Milada Vychytilová. Celkový počet dětí byl asi 130. Ještě na podzim dostal nového vedoucího 1. oddíl, když br. Hubert emigroval do Kanady. Novým vedoucím se stává br. Ladislav Šponar – Hydra. V zimě 68–69 byl 1. oddíl z důvodu velkého počtu členů rozdělen a vzniká 3. oddíl skautů pod vedením br. Vladimíra Zamazala – Omara. Omar je však již na táboře v roce 1969 narychlo vystřídán br. Karlem Tomkem a v září téhož roku je vedením oddílu pověřen br. Pavel Fogl – Volšovec. V rámci 3. oddílu byla na táboře v roce 1969 i jedna družina skautů z Mistrovic. Také ve 2. dívčím oddíle dochází ke změně ve vedení, na 1. táboře vede oddíl sestra Lída Chmelíčková – Parména. Tábor v roce 1970 vede již její sestra Jana Chmelíčková. První tábor letohradského střediska se koná 30. 6. – 26. 7. 1969 u Nedvědic v Chlebském, jinak také tábor v Údolí bledulí. První klubovnu budují skauti z prvního oddílu za velké pomoci střediskové rady a to na plovárně na Podměstí. Stojí na pilířích a je celá dřevěná. Její stavba začala v září 1969 a byla dokončena koncem roku. Ostatní oddíly se scházejí různě. Druhý, a bohužel nadlouho také poslední tábor letohradského střediska, se konal ve Vlčí skále u Sloupu od 3. 7. do 25. 7. 1970. K 31. 10. 1970 byl rozhodnutím ústředních orgánů skauting oficiálně včleněn do jednotné mládežnické organizace.
V roce 1989 se opět začíná blýskat na lepší časy. V období „Sametové revoluce“, dne 3. prosince 1989, se Robin se Štefanem Čandou účastní v Praze 1. skautského shromáždění. Opět se rozbíhá skautské hnutí. První velká akce našeho střediska je zajištění organizace při příjezdu papeže Jana Pavla II. do Prahy v sobotu 21. 4. 1990. Na Letné vykonáváme pořadatelskou službu v bezprostřední blízkosti papeže. Je zde nádherná atmosféra. Tomuto aktu předchází uskutečnění 1. skautského slibu obnoveného střediska, který se koná v neděli dne 15. 4. 1990 v krásném prostředí Vápenek. Rádcovský kurz probíhá již v zimě a na jaře téhož roku. Na počátku devadesátých let vznikly také skautské oddíly v Mistrovicích, Verměřovicích, Dolní Čermné a Červené Vodě. Spolu s letohradskými oddíly tvoří tito skauti jedno středisko. V roce 1997 zemřel střediskový vůdce bratr Josef Vychytil – Robin. Na jeho počest rozhodla středisková rada v roce 2004 o novém názvu našeho střediska. V současné době jsme tedy středisko Bratra Robina Letohrad. V rozmezí let 1998 až 2002 se nám podařilo opravit původní roubenou chalupu na Kunčicích čp. 45 – Urbanku, která nyní slouží nejen jako základna pro naše potřeby, ale také jako sídlo okresní rady Junáka Ústí nad Orlicí. Dva oddíly z Červené Vody se od nás v roce 2007 oddělily a vytvořily středisko Bílá liška.